Namibie
Název země Republika Namibie Anglický název Republic of Namibia
Poloha země Afrika Rozloha 824.292 km2
Počet obyvatel 1,9 mil Hlavní město Windhoek (161.000 obyvatel)
Úřední jazyk Angličtina, afrikánština a němčina Měna Namibijský dolar
Etnické složení Ovambové, Kavanyové, Hererové, Namové a Běloši (Němci, Nizozemci, Jihoafričané, Britové,atd.) Náboženství Křesťané, Luteráni, Katolíci, Nizozemská Reformní církev, Anglikáni, atd.

Všeobecné informace

Namibie se nalézá v jihozápadní části Afrického kontinentu, vklíněna mezi Jihoafrickou republiku, Botswanu a Angolu. V severovýchodní části země má i několikakilometrovou společnou hranici se Zambií a Zimbabwe. Rozloha Namibie je 824.292 km2, kde žije přibližně 1,9 milionu obyvatel, hovořících angličtinou, afrikánštinou, němčinou a desítkou místních jazyků a dialektů. Mezi původní obyvatele patří Ovambové, Kavanyové, Hererové, Namové, ale významným podílem obyvatelstva představují rovněž běloši (především Němci, Nizozemci, Jihoafričané, Britové, atd.), kteří významnou měrou přispívají k ekonomice Namibie.

Hlavním městem je Windhoek, kde žije na 161.000 obyvatel. HNP na jednoho obyvatele je okolo 2.500 USD, což je na Africké poměry relativně vyšší ukazatel.

Oblast která je osídlena především bantuskými kmeny, byla v 15 století objevena Portugalci. O kolonizaci země usilovali   především Němci, Nizozemci a Britové. V roce 1884 většinu území obsadili Němci, a oblast se stala protektorátem Německé Jihozápadní Afriky. Vyjímku tvořila pouze Velrybí zátoka (Walvis Bay), kterou spravovala Británie, později byla součástí Jihoafrické Unie a následně Jihoafrické Republiky.

Roku 1915 byl protektorát Německé Jihozápadní Afriky okupován vojsky Jihoafrické Unie a následně po 1 světové válce byla oblast svěřena jako mandátní území Společnosti národů do správy Jihoafrické Unie s názvem Jihozápadní Afrika. Od roku 1949 odmítla Jihoafrická Unie předat uzemí do správy OSN a na území nadále vládla sama. Africká Unie vládla v Namibii na stejném principu, jako byl apartheid v Jihoafrické republice. Od roku 1966 OSN formálně ukončila mandát Jihoafrické Republice a nastolila plán cesty k samostatnosti Jihozápadní Afriky, která od roku 1968 nesla již název Namibie.

Po desetiletí občanské války, v jejímž čele stála Lidová organizace Jihozápadní Afriky (SWAPO), akceptovala Jihoafrická Republika v roce 1988 rozhodnutí OSN a již roku 1990 byla vyhlášena nezávislá republika Namibie. V roce 1994 předala Jihoafrická Republika Namibii i Velrybí zátoku (Walvis Bay), která byla stále pod správou Jihoafrické Republiky. Namibie je členem OSN a rovněž i Britského společenství národů (British Commonwealth).

Namibie je na Africké poměry vyspělou zemí, od rovníku jižněji jí konkurují pouze Jihoafrická Republika a Botswana. Vynoření Namibie jako nezávislého státu bylo závislé na spolupráci s Jižní Afrikou před i po nezávislosti. Dnes je Namibie pořád ještě svázaní s Jižní Afrikou, především v ekonomickém směru. Nepřímo založený sektor produkce nutí Namibii dovážet spotřební zboží, většinou z Jižní Afriky, pro Namibii nejzajímavějšího obchodního partnera. Dalším příkladem Namibijských obchodních vztahů s Jižní Afrikou je členství v Jihoafrické celní unii (Southern African Customs Union – SACU) a Společné měnové oblasti (Common Monetary Area – CMA). Jihoafrická celní unie (SACU) se skládá z 5 členských států se 47 miliony obyvatel a celkovým HDP 1.358 miliardy amerických dolarů.

Jihoafrická celní unie (SACU) byla založena během éry kolonizace, hlavní aspekty Unie jsou vnitřní volný obchod se zbožím a služby a aplikace obecných zahraničních tarifů. I když vláda Jižní Afriky Unii kontroluje, ostatní členové těží z příjmů shromážděných v Common Revenue Pool z jednotlivých cel a daňové legislativy, podle které každý člen je smluvně zavázán působit v domácím prostředí.

Společná měnová oblast (CMA) naopak představuje dvojitý měnový systém, zahrnuje stejné země jako Jihoafrická celní unie (SACU), kromě Botswany, a vyžaduje provádět devizovou kontrolu přes Jihoafrickou Reservní Banku (South Africa Reserve Bank), zatímco se udržuje měna na nominální hodnotě s Jihoafrickým randem. Členství v Jihoafrické celní unii a Společné měnové oblasti vede k ekonomickému rozvoji podle oblíbeného modelu Jižní Afriky. Země Unie skutečně patří mezi nejvyspělejší státy Afriky. Kvůli spolehnutí Namibie na Jižní Afriku v její majoritě ve spotřebitelském zboží a většinovém dovozu výrobků probíhají v Namibii nezdravé obchodní deficity.

Společně s nezávislostí země, zdědila Namibie i nekvalifikované pracovní síly a četná jiná úskalí na její cestě za rozvojem. Tím je i vysoká nezaměstnanost především černého obyvatelstva, která se pohybuje okolo 30%. Namibie má snahu o vytvoření zmocňovacího investičního klimatu k upoutání velmi potřebného cizího kapitálu a zkušeností. Prvotní zaměření na ven orientované rozvojové strategie vyvinulo exportně orientovaný výrobní sektor, který bude usnadňovat přenést schopnosti a technologie skrz lokálně založené cizí výrobní   síly. Odtud padlo rozhodnutí vytvořit Offshore finanční průmysl na podporu této rozvojové strategie. Jedno kladné dědictví koloniální éry je prvotřídní infrastruktura Namibie. Namibie dále vyvinula infrastruktury a nyní se chlubí telefonním systémem s vláknovou optikou, excelentní sítí silnic, dobrou lékařskou infrastrukturou a moderním bankovním sektorem. Namibie má také dobrou síť kvalitních hotelů a spolehlivé letecké linky pravidelně spojující Evropu a Jižní Afriku.

Historie Offshore služeb v Namibii

První krok v rozvoji namibijského Offshore průmyslu byl vytvoření Exportní odbavovací zóny, která je obdobou svobodných výrobních nebo průmyslových zón, které existují v desítkách zemí světa. Exportní odbavovací zóna je široce považována jako účinný a užitečný nástroj pro země, které plánují rozvíjet exportně orientovaný výrobní sektor v Namibii. Kvůli blízkosti silných spotřebních trhů pro produkty vyrobené v této namibijské zóně, má Namibie enormní absorbační kapacitu v přístavu ve Velrybí zátoce (Walvis Bay). Velrybí zátoka je jediným hlubinným přístavem na západním pobřeží Afriky, kromě Kapského Města a několika přístavů obsluhujících severní a západní Afriku. Následkem toho byla Velrybí zátoka strategicky zvolena jako první Exportní odbavovací zóna v Namibii. Navíc Namibie dokončuje dvě dálnice, které velmi zefektivní přepravu zboží po silnicích uvnitř Namibie a směrem ke svým sousedům.
Transkalaharská dálnice (Trans-Kalahari Higway) bude spojovat Namibii s Jihoafrickou provincií Gauteng přes Botswanu a spojovat Velrybí zátoku (Walvis Bay) s přístavy východního pobřeží, kterým je především Maputo v Mozambiku a Durban v Jižní Africe. Další dálnice označená jako Transkaprivská (Trans-Caprivi Higway), bude spojovat Namibii se Zambií a eventuelně i s Kongem. Dvě vládní agentury jsou odpovědné za administrativní chod Exportní odbavovací zóny, kterými jsou Ministerstvo obchodu a průmyslu a dále Ministerstvo financí. Ministerstvo obchodu a průmyslu dělá poslední rozhodnutí s povolením existence společností etablovaných do Exportní zóny, respektive Ministerstvo financi jedná s investory o daňových pobídkách a reguluje daňové vyhlášky a celní dohled.

Vytvoření Offshore finančního centra v Namibii bylo původně zamýšleno jako   nutná součást Exportní odbavovací zóny.   Nicméně Namibijská vláda se rozhodovala s uvedením Offshore finančního centra do života pomalu a velice odpovědně. Namísto zahájení dvou nových iniciativ ve stejném čase bez mnoha zkušeností, bylo rozhodnuto, že založení Offshore finančního centra se může uskutečnit v pozdějším stadiu. Byli přijaty příslušné zákony, ale nebyli využívány. Namibie se chtěla nejdříve dostatečně připravit na zvládnutí veškeré problematiky, které mohla přinést existence Offshore finančního centra.

Namibijské rostoucí poznávání mezinárodních trhů mělo pozitivní výsledek. Po prvních letech existence je Exportní odbavovací zóna trvale rostoucí a čítá přes 60 společností, které se zde úspěšně etablovali. Osm společností je již operativních, produkujících zboží od automobilů po plastové hračky. Tyto společnosti investovaly přes 100 milionů amerických dolarů a vytvořily významné pracovní příležitosti.

Růst výrobního sektoru byl mírný, ale stálý. Průmysl roste stále. Bylo rozhodnuto, že nadešel čas k založení Offshore finančního centra, které bylo předtím pozastaveno. Byly postaveny dostačující kapacity, které nyní poskytují prostor pro plný rozvoj Offshore finančního centra. Navíc Offshore finanční centrum nabylo na zajímavosti, protože výrobci a jiní cizí investoři etablovaný v Exportní odbavovací zóně požadovali Offshore bankovní služby. V současné době jsou investoři z Exportní odbavovací zóny nuceni operovat s cizí měnou v lokálních namibijských bankách, což dodává podnět pro fyzickou přítomnost Offshore bank v oblasti.

Offshore Development Company jako hlavní podpůrná investiční společnost dohledu nad Offshore sektorem, byla pověřena vedením Offshore finančního centra, navrhováním legislativy a jednáním mezi jednotlivými úřady a ministerstvy, respektive Ministerstvem obchodu, Ministerstvem průmyslu, Ministerstvem financí a Centrální Bankou Namibie.

Offshore Banking Act je nejdůležitější legislativou upravující činnost a správu Offshore bank v Namibii a bude dozorován Centrální Bankou Namibie.

Politické usnesení o vytvoření základu pro vznik Offshore finančnictví v Namibii bylo původně zamýšleno jako součást legislativy řídící činnost Exportní odbavovací zóny. Myšlenka byla zamýšlena jako vytvoření kompletního exportního procesu v blízkosti   výrobců,exportérů, reexportérů a poskytovatelů financí, se snadným přístupem k cizím měnám, které měli zajišťovat právě etablované Offshore banky. V následku studie této problematiky se Offshore finančnictví vymanilo z legislativy řídící Exportní odbavovací zóny, vznikly dva samostatně oddělené zákony. Jeden regulující činnost Exportní odbavovací zóny a druhý k zajištění finančních Offshore služeb.

Zdá se, že Namibia má vážné předpoklady pro provoz Offshore finančního centra, vzhledem k úspěšnosti Exportní odbavovací zóny, která byla kvalifikována jako velmi úspěšná. Vláda Namibie věděla, že základem úspěšnosti Offshore bankovnictví v Namibii je poznání nejlepších praktik, zkušeností a legislativy v jiných Offshore centrech. Namibijské pozice jako nového Offshore finančního centra, byla zamýšlena jako průmysl začínající se základními obchodními exportními a výrobními aktivitami propojenými s Offshore finančnictvím a službami. Hlavní aktivity zahrnují registraci společností a poskytování povolení pro přítomnost Offshore bank v Namibii.

Plná bankovní licence

Legislativa, podle které se řídí registrace Offshore bank v Namibii se nazývá Zákon o Offshore bankovních institucí z roku 1998 č.2 (The Offshore Banking Institution Act, No.2 of 1998), jenž vešel v platnost 1 července 1998. Zákon ukládá Offshore bankám akciové jmění nejméně ve výši 10 milionů namibijských dolarů, což je přibližně 2,8 milionu USD. Banka Namibie (Bank of Namibia), která reguluje činnost residenčních a Offshore bank v Namibii, v jednotlivých případech požaduje přibližně okolo 20 až 50% splacené jmění z výše akciového kapitálu banky.

Zákon o Offshore bankách z roku 1998 čerpá z praxe v jiných legislativách upravující činnost Offshore finančních služeb a bankovnictví v jiných Offshore jurisdikcích. Je dobré připomenout, že zákon byl připravován několik let a Namibie se důkladně seznamovala se zákony, které byli v účinnosti v jiných Offshore jurisdikcích. I přes tuto skutečnost, byl přijatý zákon upravující Offshore služby řadu měsíců ostře kritizován Centrální Bankou Namibie, která se obávala, že přijetím zákona, bude Namibie atakována mezinárodními zločineckými syndikáty a bude zneužívána k praní špinavých peněz. Tyto obavy vzali za své, neboť odpovědné orgány se zavázali odpovědně regulovat Offshore bankovnictví v Namibii a nebát se zakročit tam, kde bude podezření z kriminálního jednání.

Založení Offshore banky v Namibii představuje náklady okolo 20 až 35.000 USD za právní servis a časový horizont 5 až 9 týdnů. V součastné době není žádná Offshore banka formována v Namibii, ale úřady jsou již připraveny licencovat první uchazeče. Mezi residentní bankami můžeme připomenout například Standard Bank, Rennies Bank, FirstRand Bank, ABSA Bank, Bank Windhoek a First National Bank of Namibia.

About

Napsat komentář